Irská Whiskey v Cheltenhamu
(Peruánův start ve Velké Británii)

Lázeňské město Cheltenham asi 160 kilometrů západně od Londýna znamená pro překážkové dostihy to, co pro formuli jedna Monza nebo Monte Carlo. A možná ještě více. Vždyť v "překážkovém chrámu" v Cheltenhamu se běhá nejprestižnější steeplechase na světě Gold Cup neboli Zlatý pohár, v roce 2000 dotovaný horentní sumou 280 tisíc liber. I v Anglii se říká, že slavná Grand National, Velká národní v Aintree v Liverpoolu,je spíš dostihem pro hospodyňky, zatímco Zlatý pohár podívanou pro odborníky a "fajnšmekry."

Český turf má zásluhou pardubického Dostihového spolku s moderním cheltenhamským závodištěm velmi úzké a přátelské kontakty. Tamní ředitel Edward Gillespie se už řadí nejen mezi tradiční návštěvníky Velké pardubické, ale často také radí Pardubickým, jak se přiblížit vyspělému dostihovému světu. Čeští zástupci od roku 1996 tradičně zajiždějí do Cheltenhamu každoročně v listopadu na cross-country dostih The Sporting Index steeplechase na 6 200 metrů.

Peruán měl tu čest o rok později, kdy se mu nedařilo ve Velké pardubické a kdy s žokejem Vladislavem Snitkovským nešťastně skončil na Dropu. I když mu Velká nevyšla, i v listopadu bylo znát, že se mu chce závodit. A tak jel za Kanál La Manche. S Voloďou, tehdy ještě stálým zaměstnancem Dostihového centra, trenérem Horákem a s manželi Brunovými. "Za zkoušku na ostrovech přece nic nedáme," zdůrazňoval tehdy nevšední a odvážnou cestu majitel Peruána bez sebemenšího náznaku ambicí. Ty možná tajil v koutku duše. Přiznal, že porážka ve Velké byla hořká. chtěl se však alespoň dodatečně pokusit zužitkovat tu obrovskou práci, kterou celý tým i sám Peruán vložili do přípravy na Pardubice. "V mém rozhodnutí mě utvrdil i mimo televizní videozáznam, který potvrdil skutečnost, že dalšímu pokračování Peruána s Vláďou Snitkovským zabránil zakázanou pomocí zaměstnanec naší stáje," napsal na podzim 1998 V. Bruna. "Nemohu dát na zákulisní řeči o úmyslu, ale těžko si nechám namluvit, že Peruán není v současnosti českou překážkovou jedničkou a že za neúspěchem na Velké nemůže stát jedině náhoda, hloupost či úmysl:" Deset dnů po Velké nařídil v. Bruna trenérovi Horákovi, aby Peruán opět začal s tvrdou přípravou. Směr Cheltenham!

Když se česká skupina účastníků prvního listopadového mítinku na závodišti v Cheltenhamu vydala přes Kolín nad Rýnem směr Dover, za vydatného a velkorysého finančního přispění anglických pořadatelů, leckdo si myslel: další zbytečný pokus dobýt dostihovou Anglii. Hlasy sýčků a nevěřících Tomášů se nechaly slyšet. Jako když se o to před lety na Velké národní neúspěšně a s trochou ostudy kolem údajně prasklého třmenu pokoušel slušovický Essex s Václavem Chaloupkou.
Trenér dostihového centra MVDr. František Horák tušil takové nazírání veřejnosti na podobné výlety. Navíc neměl dobrou náladu, která ještě doznívala z říjnového startu Peruána ve Velké v Pardubicích, kde byl spolufavoritem. Proto raději velmi střízlivě hodnotil cíl cesty: "Nejedeme Anglii dobývat, ale poznávat! Nemůžeme si klást žádné přehnané cíle." Vmoderním přepravníku s nápisy Stáj Luka nestál tehdy slavný Cipísek, vítěz Velké pardubické z šestadevadesátého roku, ale trojice koní Marketplace (6), Peruán (9) a St. Roger (6). Prezident Jockey Clubu ČR Václav Luka půjčil svůj kamión Iveco, který si pořídil za loňskou výhru v Pardubicích, aby reprezentoval český turf v kolébce tohoto sportu. A půjčil ho rád i přesto, že Peruán na Dropu sestřelil jeho Varadera s Vlastimilem Špalkem v sedle. Luka je duší sportovec se smyslem pro fair-play. Přijet s koněm v malém a nepohodlném dvoukoláku, jak vídáme občas u nás, to je na ostrovech přinejmenším ostuda, hřích a společenská prohra. Proto pomohl.

V roce 1997 se The Sporting Index steplechase na 3 míle a 7 furlongů tedy na 6 200 metrů s 30 těžkými překážkami běžela jako pátý dostih v pátek 14. listopadu. Dostih o 25 tisíc liber byl součástí prvního ze tří dnů festivalu The Murphy´s Irish Craic, sponzorovaného známým irským pivovarem. Festival trval až do neděle, což byl další odvážný počin ředitele Fillesieho. Vždy´t v Anglii se v neděli v tu dobu téměř neběhalo. Gillespie naví dotaci proti předešlému roku zdvojnásobil a znovu tak uštědřil políček všem konzervativcům, kteří nevěřili, že to ten rezolutně vyjednávající umíněnec s renesancí dostihů přírodního "pardubického" typu myslí smrtelně vážně.

Cheltenhamem zněla irská venkovká hudba, lidé si pochutnávali na tamním speciálním perníku, připíjelo se černým irským pivem Murphy´s a horkou irskou whiskey podávanou na způsob našeho svařeného vína s hřebíčkem, plátkem citrónu a cukrem na dně. Příliš času na aklimatizaci v této bouřlivé atmosféře česká výprava neměla. Do města dorazila v úterý, tři dny před dostihem. Krátké seznámení s terénem a překážkami bylo cenné především pro žokeje Snitkovského. Josef Váňa i Pavel Složil už v Cheltenhamu byli rok před tím a závodiště aspoň trochu zažili. Voloďovi, který si jako ruský občan musel složitě vyřizovat cestovní doklady včetně víz, stranou vážně promlouval do duše dr. Bruna. Cosi v tom smyslu, aby to se svými nároky na Peruána nikterak nepřeháněl, kdyby viděl, že šance jsou v nenávratnu. Obavy panovaly především z překážky Ditch&Bank, čtvercového stolu s příkopem, který připomínal naši Irskou lavici. Jako byste ji rozplácli úderem paličky na maso. Před Irskou ten rok Peruán dělal žokeji neplechu a vybočil. Odmítl přejít, musel pokus opakovat a na patnácté podobné překážce - Dropu - Voloďu shodil.

Zajímavé je s odstupem času číst autentické zápisky majitele Peruána přímo z paddocku v Cheltenhamu: "S umístěním na placených místech nikdo nepočítá. Ale v koutku duše stejně věří každý. Můj optimismus snad přece trochu prozrazovala padesátilibrová sázka, že Peruán bude do třetího, a nižší sázka doufala v umístění ještě lepší. Jsem optimista, jinak by v Zámrsku sotva stál Peruán a řada jeho tréninkových kamarádů. Pevně jsem byl přesvědčen, že pokud čeští koně dojedou, první mezi nimi bude Peruán a snad i na tabulu, tedy do pátého místa. 15,20 hod. Paddock. Skvělá atmosféra. Diváci, sázkaři, novináři, koňská i žokejská esa. Celý ten dostihový svět kypí očekáváním. Sázkové kurzy dávají za pravdu mé teorii o Peruánovi jako nejlepším z české výpravy. Ale přesto vystavuje můj optimismus studené sprše."
A pak se postavili na start v poli třinácti vynikajících koní, když 19 jich majitelé přihlásili, vedle odpočatého steeplera Irish Stamp (2/1), druhého ve Velké pardubické, do jehož sedal se znovu vyhoupla hvězda hvězd Richard Dunwoody. Irish Stamp, který patřil bodrému tlouštíkovi a majiteli hospůdek v Londýně Paddy O´donnellovi, měl nejvyšší rating, tedy speciální číselné vyjádření kvalit koně, 139. 114 uváděl program u jména Bishops Hall s další žokejskou osobností, vítězem Zlatého poháru Normanem Williamsonem. Prý pro nemoc chyběl vítěz z let 1996 a 1995 mohutný McGregor The Third, kterého tehdy jezdil Brian Harding.
Křestní jméno žokeje Peruána pořadatelé popletli a napsali Vladimir. To se brzy vysvětlilo a k chybě se přiznal Petr Drahoš z dostihového spolku, který Snitkovského omylem přejmenoval, když zasílal pořadatelům do Anglie potřebné podklady.

Sázkařské kursy přesně podle očekávání trojici českých koní odsouvaly do role outsiderů, předem poražených. Nedalo se nic dělat, museli jsem tuhle hořkou pilulku spolknout bez hnutí brvou. Jen Peruán odskočil s relativně optimističtějším kursem 20/1, zatímco ostatní dva koně s kursy pro sázkařské kamikadze - 33/1. V kanceláři Ladbrokes končil Peruán s kursem na vítězství 15/1.

"15,35 hodin. Go! Nikdy jsem se při dostihu tak nebál," popisuje zážitek V. Bruna. "Můj optimismus se mění ve strach ze zodpovědnosti za rozhodnutí vzít vlajkovou loď naší stáje do této sice překrásné, ale přece jen jámy lvové."

Od startu nasadil tempo náš Marketplace, jako by cítil, že se vrátil mezi své irské krajany. Podstatnou část dostihu vodil společně s Irish Stampem. Ten nesl nejnižší váhu. Koně českých majitelů překvapivě drželi krok. Ke strhující bitvě se schylovalo v cílové rovince, která vede vzhůru do svahu! Hrůzostrašně musí tahle cheltenhamská specialitka vyhlížet pro koně a žokeje, kteří absolvovali šest kilometrů perné dřiny! Koně toho mají v tu chvíli plné zuby, ale chtějí-li uspět, musejí si právě teď sáhnout na dno sil.

Po posledním skoku se na čelo probil irský překážkový fenomén, pojmenovaný po písničce Bruce Springsteena a trénovaný Irem Endou Bolgerem, Fiftysevenchnnels s žokejem Kenem Whelanem. Kůň s vysokým ratingem 143. S rolí odpadlíků se však nechtěli smířit čeští zástupci - Marketplace a Peruán, na které dotíral další Ir Slaney Auace s tehdejším amatérem Rubym Walshem. Složil se ale nešikovně nechal zamknout zkušeným Dunwoodym. Chyběl mu prostor a Marketplace musel finišující skupinu obíhat stranou. Zato Voloďa s Peruánem si místo našel a tvrdě dotírali na Fiftysevenchannels. Mela jak se patří!
"Před očima mám některé strhující závěry nejen Peruána, ale i jiných koní pod Vláďou Snitkovským. Když Peruán v posledním oblouku vyrazí do finiše, dva, tři koně před ním zůstávají jakoby stát ve srovnání s tímto trhákem. Posleldní překážka s vynucenou chybou kvůli křižujícímu koni. Škoda. Mírné možná rozhodující vyvedení z tempa. Potom opět útok. Poprvé v životě cílová rovinka do kopce. Na několik sladkých okamžiků dokonce vedení. Avšak znalost prostřední rozhoduje. Osmiletý valach Fiftysevechannels přece jen odrazí náš mohutný nápor," popisuje V. Burna.

Žel, česká výprava sledovala doběh zezadu z baru pro trenéry, který je asi dvě stě metrů před cílem, a poslední metry špičkového dostihu mohla vychutnat jen na televizní obrazovce. Diváci vydechli a ruce letěly vzhůru, když místní rozhlas vyhlásil: "Fiftysevechannels vítězí před Peruánem po tuhém boji o pouhý krk!" Markterplace doběhl třetí.
V historii našeho překážkového dostihového sportu a droboučkých a nesmělých kontaktů s velmocí Anglií to byl největší úspěch českých barev. "To byl moc rychlý dostih," usmíval se Voloďa, právě vycházející za sprch. " Pavel Složil ho neměl vodit a měl šetřit síly. A Peruán? Výborně skákal. Měl snad jeden jediný problém na překážce, Mohl vyhrát. " Josef Váňa musel učinit to, před čím na startu varoval. Že totiž když St. Roger nebude stačit, stáhne ho a pošetří. Přesto se Pepík z úspěchů kolegů radoval stejně, jako on sám před několika týdny, když v Pardubicích zvítězil s Vronskym: "Takový výsledek českých koní musel nadchnout všechny, kteří nám už před cestou fandili, i ty, kteří si klepali na čelo." Majitel Peruána dr. Bruna v restauraci trenérů nehleděl na vysokou dvacetilibrovou cenu exkluzívního šampaňského a objednával jednu láhev za druhou: "Peruán ze sebe vydal všechno, co uměl. To nejlepší bylo za distancí, tam už měl nosánek vepředu. Že to tady kůň nezná, to rozhodlo. Možná kdybychom tu byli měsíc předem, tak by to bylo o ten nosánek opačně," říkal spokojeně a už viditelně klidný majitel a prsty naznačoval ten sotva pozorovatelný a měřitelný rozdíl mezi vítězem a druhým v cíli. "Satisfakce za neúspěch Peruána ve Velké pardubické to je, ale pro českého majitele zůstane Velká pardubická přesto tou nejvyšší metou. Budeme-li mít dalšího koně, kterého nazve deník Sporting Life českým esem jako Peruána, přijedeme do Anglie znovu a rádi."

Na večerní recepci dorazila česká výprava v "black tie", ve tmavém s motýlky, jak se na Anglii sluší a patří. Donský kozák z Rostova Voloďa Snitkovský tak zažil zřejmě smokingovou premiéru, když mu oblek jako zápůjčku ochotně přivezli prý od samotného Petera Scudamorea. To jméno znamená pro dostihy to samé jako Fitipaldi nebo Schumacher pro rychlé vozy, jak jsme s tím na začátku téhle kapitoly začali. Když řečníci skládali na adresu české výpravy komplimenty, zaburácel potlesk. A vůbec se nezdálo, že by byl jen zdvořilostní. Ten večer si pro cenu za vítězství v anglickém šampionátu žokejů přišel slavný Anthonny Peter McCoy. U stolů seděli neméně slavní trenéři, třeba elegán Martin Pipe, dáma Jenny Pittmanová a Pardubicím známý Charlie Mann. Nechyběl věhlasný sportovní komentátor Julian Armfield, viděli jsme žokeje Paula Carberryho, Jamie Osbornea nebo Carla Llewellyna, populárního autora detektivek a televizního komentátora Johna Francoma. A vůbec: kam jste se poděli, tam seděl někdo tuze známý a vážený. "Všichni jsme viděli, jak ti Češi skvěle jeli!" prohlásil rajsky znějícími slovy moderátor večera.

"Na jeden fakt nezapomeň," říkal nad tmavým anlickým pudinkem šéf Dostihového spolku z Pardubic Petr Drahoš. "Peruán je koněm českého chovu!" Zalistoval jsem v programu a našel ta ryze česká slůvka u jeho jména,, vyhlížející na té stránce tak trochu komicky: v kolonce Breeder - chovatel stálo Státní statek Znojmo. Český chov se poprvé úspěšně a jako rovný s rovným měřil s několik století piplaným chovem anglickým a irským. Naše koně se dostali na titulní stránku deníku The Sporting Life, o Váňovi se psalo jako o českém národním hrdinovi. Kdeže ještě před několika lety! Byli jsme pro ostrovany dostihově rozvojovou zemí. Ale časy se naštěstí mění!

"Pánbůh s námi a zlé pryč! Abychom mohli stát 11. října spolu s Peruánem na startu Velké. Pro českého majitele a české publikum je Velká pardubická hodně Velká," uzavřel poznámky z Cheltanhamu majitel stáje ze Zámrsku.

MUDr. Václav Bruna uděluje poslední pokyny Vladislavu Snitkovskému před startem Peruána ve steeplechase na 6 200 metrů The Sporting Index v Cheltenhamu v listopadu 1997 

Startovní listina steeplechase The Sporting Index v Cheltenhamu

Trenér MVDr. František Horák vede Peruána v paddocku v Cheltenhamu
na start

Dosud zřejmě největší úspěch českého překážkového koně v zahraničí. Peruán se Snitkovským na druhé pozici svádí v cheltenhamské cílové rovince vedoucí do svahu souboj o vítězství. V popředí ještě Slaney Sauce s Rubym Walshem.